Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Moje panička

Jmenuji se Marcela, věk uvádět nebudu, ale skoro polovinu života mám již za sebou. Narodila jsem se ve znamení ryb. Miluji zvířata a nejvíce psy. Další moje zájmy jsou sport ( pasivně ) a to všeho druhu od tenisu po motorky Jako školačka jsem s klukama hrála hokej, fotbal, tenis, pinčes, volejbal a další míčové hry. Ze školy mě posílali na závody v hodu krikeťákem a granátem, házela jsem opravdu dobře a vyhrála jsem několik medailí. Později jsem vrhala koulí a i tam se mi dařilo. Bohužel můj vrhačský talent zůstal, po odchodu ze ZDŠ, zapomenut a nerozvíjel se dál, což je škoda, neb jsem mohla být něco víc, než jsem teď

Další můj talent a to výtvarnictví mi byl také odejmut. Chodila jsem několik let do výtvarné školy, bavilo mě kreslení, koláže, linoryt....V linorytu jsem vynikala. Tedy tvrdila to moje učitelka ve výtvarce Bohužel jsem měla několik zájmových kroužků, včetně tehdy populárního Pionýra a tak jsem výtvarnou školu opustila a dodnes mě to také mrzí. Kde já mohla skončit, kdybych nebyla tak blbá ?

Od mala jsem se věnovala sběratelství, už jako dítě předškolního věku jsem sbírala obrázky zvířat, známky, mince. Láska ke sběratelství nevymizela ani v pubertě a v pozdějším věku. Potom, co jsem snad sbírala vše, co se sbírat dalo, jsem si ujasnila své priority a začala jsem se plně věnovat své největší vášni a to pohlednicím. Pohlednice a jejich sbírka se postupně i díky mamině, která mi pomáhala shánět nové přírůstky, rozrůstala do gigantických rozměrů. Někdy v roce 2002 jsem si uvědomila, že vlastníme snad na 250000 pohlednic a začínal být problém kam s nimi. Moje láska ke zvířatům a ke psům mě dovedla k myšlence, že nejde sbírat všechno a že moji láskou jsou právě psi a tak jsem se začala plně věnovat pouze jednomu tématu a to pohlednicím psů. Vlastně ještě jednu sbírku pohlednic jsem si nechala a to sbírku plastických 3D pohlednic, kde sbírám všechna témata kromě vánočních a velikonočních motivů. Tyto pohlednice byly v mé sbírce, když mi bylo někde 5 let, jako první. Pamatuji si, že jsem si první motivy kupovala v papírnictví za pět kaček ks a jednalo se o motivy kytek a dětské motivy s loutkami. Moc se mi líbila ta folie, která je součástí pohlednice a která dělá právě ten 3D efekt.

V této době vlastním přes 900 plastických 3D pohlednic a moje sbírka psů obsahuje něco přes 30000 ks !

Moje další vášeň, kterou nyní ale opomíjím, byla četba. Jako dítě a pak i v dospělosti jsem přečetla tisíce a tisíce knížek všech žánrů. Četla jsem pohádky, scifi literaturu, romány, dobrodružné, detektivky...Prostě vše, co bylo po ruce. Ovšem největší mojí vášní byly Foglarovky. Nevím proč, ale Rychlé šípy, nebo Kluci od Bobří řeky mě učarovali a všechny knihy od Foglara mám přečtené snad 100 x. Co se mi na nich tak líbilo ? Možná to přátelství, ta čistota duší chlapců, slušnost mezi dětmi, schopnost pomáhat druhým, asi to se mi líbilo na knihách nejvíce. Následně jsem milovala detektivky nejen od zahraničních autorů, ale i od těch našich. Detektivky jsem dokonce i sama psala  Totiž jako dítě jsem psala nejen detektivky, ale i různé povídky, romány, básničky. Později jsem si vyzkoušela úspěšně i erotické povídky Nikdy mě ale nebavila Přímá řeč, takže moje povídky byly psané spíše formou vyprávění jedné osoby a přímá řeč v nich byla jen vyjímečně. Ve škole mě literatura hodně bavila. Měla jsem nejhezčí Čtenářský deník z celé třídy. Knížku, kterou nám učitelka dala za úkol si přečíst, jsem skutečně poctivě vždy přečetla a tak jsem mohla o knížce a obsahu napsat to, co jsem si přečetla a pokud se učitelka ptala na detaily, mohla jsem jí v klidu, narozdíl od jiných, odpověděť. Můj deník obsahoval i kreslené obrázky, žádné kopírování, malovala jsem vždy podle toho, co jsem viděla. Koukala jsem na obrázek a kreslila. To mi šlo hezky Další moje oblíbená školní činnost byly slohy. V těch jsem také byla docela dobrá a neměla problémy, spíše naopak. A přednes básniček. Tak trochu mám v sobě malý herecký talent a od toho se odvíjela schopnost přednesu básniček. Vyžívala jsem se v tom a věděla přesně kdy mám nasadit hlas, nebo naopak hlas ztišit. Jelikož mi šla docela dobře Ruština, tak jsem jezdila na soutěže v přednesu ruských básní. Umístila jsem se vždy jako druhá, neb na tu holčinu, která byla pokaždé první, nikdo neměl ani omylem.Tak to byly moje dětské úspěchy.

V dospělosti jsem už nijak nevynikala a nevynikám do dnes